Autor textu: Jan Kochan - Kamzík

Asi tak dvakrát do roka zůstaneme po schůzce v klubovně přes noc, abychom si tu schůzku trochu prodloužili a zažili zase něco jiného. Tento pátek jsme zahájili jako obyčejně v parčíku u nemocnice. Hned jsme zamířili na hřiště u sokolovny, ale bláto a hromady hlíny na něm nás přesvědčili, že půjdeme radši až na Staré koupaliště. Tam jsme si zahráli tradiční gumídky a pro zahřání i honičku na různé způsoby. Potom jsme hráli jednu z klasických her - totiž hu-tu-tu. To je taková trochu úpolová hra, při které jsem se jako nehrající divák opravdu dobře bavil... Když jsme se dost nasmáli, šli jsme do klubovny, kterou máme v základní škole v Bezručově ulici.

Tam jsme malovali návrhy na dřevěnou "placku" symbolizující tábor 2005. U toho jsme hráli a zpívali. Kolem čtvrt na osm skončila schůzka pro ty, kteří nepřespávají. Vybrali jsme plechovku plnou kaštanů a pustili se do soutěže, ve které získávaly jednotlivé skupinky kaštan za to, když uhodly odpověď na různé náročné vědomostní (no, spíše tipovací) otázky. Když zůstaly v soutěži poslední dvě skupinky, následovalo závěrečné trefování získanými kaštany do kotlíků. Absolutní vítězkou se stala Létající prasátko.

Po soutěži jsme ještě zpívali a hráli. Potom se "spáči" uložili na kutě. Před spaním jsme si samozřejmě ještě zazpívali večerní píseň.