Svěží zeleň obarvila stromy, voda v říčkách klokotá a květy rostlin rozličných zaplavily stráně. Je totiž jaro, tedy čas na tradiční jarní sněm.

Počasí nám tento pátek přálo a mraky, které se dopoledne roztahovaly po obloze, uvolnily po poledni prostor slunečním paprskům a modrému nebi.

Již od rána probíhaly pilné přípravy, kterých jsem se neúčastnil, takže o nich nemůžu nijak referovat. Spolu s některými dalšími jsem přišel až na tradiční zahájení ve tři čtvrtě na čtyři v parčíku u nemocnice. U sněmoviště jsme se přivítali s ostatními a připravili se na sněm.

Po jeho zahájení probíhal obvyklý program - slovo náčelníka, ohnivce, strážkyně wampumu a písmáka, zpívání písniček atd. Co však nebylo zcela obvyklé, byla návštěva krajanů z Los Angeles (nezachytil jsem jejich jména, proto je nazývám muž v černém - MIB a muž v bílém - MIW), kteří přijeli s vyhodnocením různých kategorií úžasného divadelního festivalu, který náš Kmen nedávno pořádal a který nese honosný název "Bobrfest". Krajané prý zhlédli záznam z festivalu na jistém nejmenovaném internetovém serveru a byli dojati vysokou uměleckou úrovní této akce.

Hodnotily se výkony v různých kategoriích - nejlepší ženský a mužský herecký výkon, nejlepší kostýmy, nejlepší audiovizuální efekty, výtvarný počin, nejlepší scénář či režie, nejlepší divadelní hra a mnohé další. Vítězové dostali ceny a obligátní třicetisekundovou příležitost poděkovat všem, kteří k jejich úspěchu přispěli...

Po vyhlášení výsledků Bobrfestu proběhlo tradiční přiznávání orlích per (Bedla 3 činy) a udělování lesních titulů (Bedla Lovcem :-). A potom Motlitba kmene Omaha, úklid a úprk ke škole, kde už čekali trpěliví rodiče...